Aktuální stav a vývoj daňové legislativy v oblasti DPH

Reverse charge

Ministerstvo financí považuje reverse charge za účinný způsob boje proti daňovým únikům na DPH v souladu s akčním plánem Evropské komise k DPH v EU, který byl vydán 7. 4. 2016. 
Otevírá se možnost dočasné výjimky pro plošný reverse charge nad 10 000 EUR. Dočasnost je třeba chápat na dobu, než bude nalezena jednomyslná shoda o definitivním režimu. 
Komise EU preferuje variantu tzv. one-stop-shop.

V rámci „Daňového balíčku“ pro rok 2017 je navrhováno rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na všechna plnění, která umožňuje čl. 198 a 199 směrnice o DPH.

  • poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata – čl. 198
  • poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce – čl. 199 odst. 1 písm. a)
  • dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky – čl. 199 odst. 1 písm. e)
  • dodání zboží při postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem – čl. 199 odst. 1 písm. f)
  • dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji – čl. 199 odst. 1 písm. g)

Prokazování původu majetku

Ve 2. čtení v poslanecké sněmovně parlamentu

Jedná se o posílení mechanismů pro identifikaci a zdanění nepřiznaných (zatajených) příjmů, a to na základě rozporu mezi nárůstem jmění, spotřeby nebo jiného vydání poplatníka a jím deklarovanými příjmy, nejde o plošná přiznání, bude požadováno pouze u nárůstu jmění o více než 7 mil. Kč oproti příjmům.

Zdanění zjištěných příjmů bude podléhat standardnímu režimu zdaňování příjmů fyzických či právnických osob podle zákona o daních z příjmů.

Vedení centrální evidence účtů, má být provozováno Českou národní bankou. Oprávněnými žadateli o údaje budou orgány činné v trestním řízení (státní zastupitelství a soud), Finanční a Celní správa ČR, FAÚ a zpravodajské služby.

Poskytne rychlou informaci o tom, kde má právnická/fyzická osoba účet namísto zdlouhavého zjišťování, obsahuje pouze údaj o majiteli účtu, nikoliv zůstatky či pohyby. Odpadne plošné dotazování desítek institucí, těmto ubude převážně ruční vyhledávání a zpracování záporných informací, nenavrhuje ani nepředpokládá se v této souvislosti žádné rozšíření oprávnění prolomit mlčenlivost bank.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.

Náměstkyně ministra financí pro sekci Daně a cla

ČS – SK FÓRUM, 12. 5. 2016

Oznamovací povinnost – oznámení osvobozených příjmů

Povinnost se vztahuje na příjmy, které jsou osvobozeny od daně, týká se jen fyzických osob, jejichž jednotlivý příjem je vyšší než 5 mil Kč. Lhůta pro podání je totožná se lhůtou pro daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém poplatník tento příjem obdržel. Vztahuje se i na poplatníky, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají. Netýká se to příjmů, o nichž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Předmětem oznamovací činnost tak bude především movitý majetek, který nelze zjistit jiným způsobem. V případě příjmu nabytého děděním vzniká oznamovací povinnost za to zdaňovací období, kdy bylo ukončeno dědické řízení, až na základě rozdělení pozůstalosti zůstavitele. Plyne-li osvobozený příjem do společného jmění manželů, stačí, aby oznámení vůči správci daně učinil jeden z nich. Za nesplnění oznamovací povinnosti jsou vysoké sankce, pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým je stanovena.

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů – §§ 38v a 38w

Zavolejte nám!